V našich osobních dějinách se střídají světlé i stinné chvíle, světlo i tma. Pokud se naše srdce uzavře a převládne v nás pýcha, lež a hledání vlastních zájmů, pak se v nás a kolem nás šíří tma. V čase Vánoc do tohoto tvrdého a hrubého světa náhle vstupuje laskavé a křehké Dítě Ježíš: Přichází osvobodit člověka zapleteného do sítě nenávisti a zotročeného sektářstvím a roztržkami. Vánoce jsou tím nejpodivuhodnějším svátkem, který existuje. Jsou překvapením, které Bůh připravil lidem. O Vánocích totiž živý a všemocný Bůh ukazuje plnost svého milosrdenství tím, že se z lásky stává zcela malým a slabým.

V dnešní době však honba za „idylou Vánoc“ přináší i své hořké plody. Místo vánoční pohody mají paradoxně mnohde navrch stres, nepokoj a smutek. „Rodinné svátky“ jitří bolest lidí z rozpadlých rodin, lidí opuštěných a nezakotvených. Na vlně Vánoc se veze reklama, obchodníci, politici i kapesní zloději… Naše Vánoce se tak mění v karikaturu Vánoc původních. Je něco jiného slyšet koledu v obchodním domě – kde se stává zvrácenou komerční záležitostí, a je něco jiného slyšet koledu v nemocnici. Člověk je zde chudý – je jedno kolik peněz má, a je bezmocný, proto říkáme nemocnice. A právě zde vyjevuje koleda chudým své nejhlubší poselství. Není vánoční idylkou, ale pravdou o životě.

Když stojíme před jesličkami, rozjímáme o Božím milosrdenství. Jesličky nám připomínají, že Bůh ve svém velikém milosrdenství sestoupil k nám, aby s námi navždy zůstal. Jesličky nám dále říkají, že Bůh se nikdy nevnucuje silou. Kvůli naší spáse nezměnil dějiny a nevykonal žádný mohutný zázrak. Přišel ve vší prostotě, pokoře a mírnosti.

Pokoj, jenž je opakem strachu, je nyní se mnou. Jedinou námahu, kterou musím vynaložit, je věřit. Nyní už nemám strach. Je-li Bůh dítětem položeným tam na slámě v jeskyni, pak mi už nenahání strach. Mohu mít strach z čehokoliv, ale z toho dítěte nikoli. Z dítěte, které hladím a které se ke mně vine, z děťátka, které si žádá moji ochranu a lásku, strach nemám. Už nemám strach.

Ježíš se narodil také pro tebe – ať jsi kdokoliv. Starý či mladý, šťastný nebo nešťastný, úspěšný nebo neúspěšný. Narodil se pro tebe a k tobě chce také přijít. Chce přijít, aby ti ukázal naději, která nezávisí na tvých schopnostech, výhrách či prohrách. Chce přijít, aby ti otevřel cestu k bohatství, které není závislé na tvých úspěších, ani na míře inflace. Chce přijít, aby ti ukázal že ti může být odpuštěno a že i ty můžeš dojít naplněného života…

Pokoj a dobro přeji všem lidem dobré vůle 

P. Stanislav Čevela, farář